Pasivní a aktivní imunita: jak se navzájem liší a proč vaše tělo potřebuje obě

Imunita chrání vaše tělo před patogeny, toxiny a jinými nepřátelskými látkami, které mohou způsobit onemocnění nebo infekci. Jedná se o složitý systém s různými navzájem se doplňujícími obrannými mechanismy.

Obecně se imunita skládá ze dvou hlavních systémů. Jedním z nich je vrozená, také známá jako přirozená imunita, kterou jedinec zdědí, resp. je založená na genetické výbavě. Tento typ imunity poskytuje ochranu od narození až do smrti. Vrozená imunita se skládá z fyzických ochranných bariér, jako je kůže a sliznice, sliny nebo oční rohovka. Tyto bariéry nás chrání před choroboplodnými zárodky, parazity nebo buňkami.¹

Druhým systémem je systém adaptivní nebo získané imunity, a ten chrání vaše tělo před specifickými typy patogenů. Adaptivní imunita se dále dělí na dva typy: aktivní a pasivní imunitu. Pasivní imunita znamená, že protilátky jsou produkovány mimo tělo a pak zaváděny do těla. Na druhé straně, aktivní imunita naopak vzniká při tvorbě protilátek v těle.² Obě jsou nezbytné a můžou vás ochránit. Podívejme se podrobněji na to, jak vlastně fungují.

Aktivní imunita: dokáže poskytnout celoživotní ochranu

Aktivní imunita vzniká při vystavení vašeho těla patogenu nebo antigenu patogenu. Antigeny jsou bílkoviny, které se nacházejí na povrchu patogenů. Patogenům jsme vystaveni všude, kam se pohneme – jsou ve vzduchu, v potravinách a na všech površích, kterých se dotýkáme. Většina kontaktů však nevede k infekci, a to buď proto, že patogen je neškodný, nebo jej váš imunitní systém neutralizuje bez jakýchkoli znatelných příznaků.

Jakmile se dostaneme do kontaktu s antigenem, naše tělo začne produkovat protilátky. Jedná se o bílkoviny schopné vazby na antigeny. Protilátky jsou specifické pro konkrétní antigen – pokud vaše tělo detekuje například virus příušnic, začne produkovat protilátky, které pomohou pouze proti příušnicím, a ne například proti spalničkám nebo nachlazení.

Aktivní imunitu budujeme dvěma způsoby. Za prvé, po zotavení z expozice organismu nemoci nebo po nákaze samotným onemocněním. To vede k přirozené aktivní imunitní odpovědi, která obvykle vede k celoživotní ochraně.³

Za druhé, odolnost vůči nemocem může posílit také očkování. Vakcíny nám umožňují vytvořit imunitní odpověď kontrolovaným způsobem. Jsou navrženy tak, aby nezpůsobovaly dané onemocnění, což znamená, že nám přináší výhody spojené s jejich kontaktem, a to bez rizik spojených s bojem proti přirozené infekci.⁴

Ať tak či onak, pokud je imunní člověk v budoucnu vystaven stejné nemoci, jeho imunitní systém ji rozpozná a okamžitě vytvoří protilátky potřebné k boji proti ní. Je to díky přítomnosti tzv. paměťových buněk. Tyto buňky cirkulují v našem těle v nízkých hladinách. Jakmile během svého putování organismem rozpoznají patogen, rychle se začnou množit a signalizovat i dalším složkám imunitního systému, aby se také aktivovaly.⁵

Aktivní imunita vydrží dlouho. I když se liší v závislosti na jednotlivci a konkrétních nemocech, může vydržet dlouhá léta nebo i celý život.⁶

Pasivní imunita: aktivovaná okamžitě, ale na krátkou dobu

Ve srovnání s aktivní imunitou, její pasivní verze nevyžaduje vystavení infekčnímu agens nebo jeho antigenu. Pasivní imunita se buduje spíše přijímáním protilátek než jejich vytvářením prostřednictvím vlastního imunitního systému. A zatímco aktivní imunitě může trvat celé dny nebo týdny, než se rozvine (zejména po kontaktu s dříve neznámým patogenem), pasivní imunita se aktivuje a dokáže reagovat na infekci téměř okamžitě.⁷

Pasivní imunita může být také přirozená nebo umělá. Proces získávání pasivní imunity začíná již v děloze, kdy dítě získává protilátky přes placentu. Po porodu hraje mateřské mléko klíčovou roli při přenosu protilátek, které pomáhají chránit dítě před určitými infekcemi.

Zvláště důležité je mateřské mléko poskytované dítěti v prvních dnech po narození, známé jako kolostrum, které je velmi bohaté na bílkoviny. Tento druh přirozené (také nazývané mateřské) pasivní imunity je zásadní, dokud si dítě samo nevytvoří vlastní a silný imunitní systém.⁸

Umělá pasivní imunita na druhé straně obvykle zahrnuje podání séra s protilátkami. Jedním z příkladů je injekční podání protijedu po hadím kousnutí. Stejný typ imunity sezískává prostřednictvím krevních produktů, jako je třeba imunoglobulin. Vakcína poskytuje okamžitou ochranu v případě nedostatku protilátek, jako je trombocytopenie, která je výsledkem nízkého počtu trombocytů.^{9, 10}

Pasivní imunita je obvykle účinná pouze několik dní nebo týdnů, mnohem kratší dobu než aktivní imunita. Důvodem relativně krátké životnosti pasivní imunity je skutečnost, že protilátky nejsou doplňovány tak, jak je tomu v případě aktivní imunity, kde protilátky vytváří váš vlastní imunitní systém.¹¹

Další informace o tom, jak imunita funguje a jak se ujistit, že pracuje na plné obrátky, najdete v našem komplexním průvodci.

POZNÁMKY POD ČAROU

1. https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/the-immune-system
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279396/
3. https://academic.oup.com/occmed/article/57/8/552/1474357
4. https://www.cdc.gov/vaccines/vac-gen/immunity-types.htm
5. https://www.chop.edu/centers-programs/vaccine-education-center/human-immune-system/types-immunity
6. https://www.nature.com/articles/nm917
7. https://www.cdc.gov/vaccines/vac-gen/immunity-types.htm
8. https://www.nhs.uk/common-health-questions/childrens-health/how-long-do-babies-carry-their-mothers-immunity/
9. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1809480/
10. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/thrombocytopenia/symptoms-causes/syc-20378293
11. https://www.cdc.gov/vaccines/vac-gen/immunity-types.htm